2. kapitola- Neverbální zaklínadla
17. 4. 2011
Severus Snape se naštvaně přemístil do Hlavního štábu Fénixova řádu. Byl odhodlaný držet se a nevybouchnout, aby si ušetřil odpovídání na tisíce nejrůznějších otravných dotazů. Ovšem moc se mu to nedařilo, protože první člověk, na kterého po přemístění narazil, byl Harry Potter.
Snapeova tvář se zkroutila do obvyklého úšklebku, který vždy nasazoval, když chtěl Harryho na hodině lektvarů naštvat.
"Pottere", řekl podrážděně, "ať už Vás nevidím, vypadněte, a to hned!"
"Možná by jste si měl dát pozor na to, co říkáte, profesore", řekl mu klidně Harry s důrazem na poslední slovo. "Už můžu používat hůlku, jestli si nepamatujete."
Na důkaz svých slov si sáhl do zadní kapsy kalhot a hůlku hned vytáhl.
V ten okamžik měl tu svoji připravenou i Snape. Harry ještě ani nestačil vymyslet, které zaklínadlo proti němu použije a už mu jeho vlastní hůlka vyletěla z ruky.
Doběhl si pro ni a vyslal proti Severusovi omračovací kouzlo. Ten ho jedním líným pohybem ruky odrazil. Harry se na něj podíval. Snapeovy oči ho upřeně sledovaly a byly plné nenávisti. Harry v duchu zalitoval, že se nikdy pořádně nenaučil neverbální zaklínadla.
V tom mu v hlavě projela zajímavá myšlenka.
Jsem naštvaný na Snapea. Proč...proč by to nemohlo fungovat právě teď?
Ještě jednou se vpil do jeho rozzuřených černých očí. Všechnu sílu, co v sobě měl, soustředil na zaklínadlo, které chtěl použít a doufal, že se mu povede vyslat ho beze slov...
Doufal, že se mu povede Snapea zasáhnout. Ať trpí... prosím, ať trpí..!
V tom se však ozvala rána a Harry uslyšel nějaký hlas. Měl pocit, že ho slyší ve vlastní hlavě.
Nedělej to!
"Proč bych to nedělal?", pomyslel si.
Je to příliš nebezpečné..nestojí to za to.
"Kecy!"
Zatímco Harry vedl rozhovor se svým vlastním svědomím, vedle v kuchyni si Hermiona uvědomila, že se Harry někam ztratil. Rozhodla se jít pro něj, myslela, že sedí u sebe v ložnici.
Jakmile otevřela dveře a pohlédla do místnosti, bylo jí jasné, co se děje. Okamžitě se vrhla mezi Harryho a Snapea a chtěla tomu zabránit, jenže Harry už nebyl s to se zastavit...
Vyletěl paprsek světla a Hermiona se skácela k zemi. Evidentně měla strašné bolesti
, podle toho, jak sténala, naříkala a kroutila se, jako by měla vnitřnosti v jednom ohni.
Harry zpanikařil. Nechtěl, aby jeho nejlepší kamarádka věděla, co ji udělal, takže než ho Snape, který se zatím snažil Hermioně pomoct, zastavil, namířil na ní hůlkou..
"Obliviate!"
Hermioně se v obličeji objevil napřítomný výraz a potom bezvládně zklouzla na podlahu. Nehýbala se.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář